Původní nadpis zněl samozřejmě úplně jinak. Pak jsem si ale vzpomněl na tuhle ikonickou hlášku z tolik nenáviděnýho Mrazíka. Ta hláška s timhle postem samozřejmě vůbec nesouvisí, ale o tom je přeci umění.
Za minulej rok jsem na tenhle blog napsal 2 posty. Slovy dva. Dva posty za celej rok. Přitom jsem toho chtěl tolik napsat. Tolik se toho stalo. Tolik jsem toho zažil. Tolik jsem vám toho chtěl říct jinak než na Instagramu. A nic. Ale to se změní. Jsem zpátky. Silnější a odhodlanější než kdy dřív. Budu psát. A budu psát, i když vás to nebude zajímat. Ale vlastně, vás to bude zajímat. Protože vy rádi čtete moje moudra. Dvakrát za rok na tomhle blogu a párkrát za rok na mym Instagramu.
Blogy by měly dostat další šanci. Měli bychom se vysrat na konzumaci rychlýho videoobsahu (ne úplně, ale omezit jí) a vrátit se zpátky k písmenům, slovům, větám. Ať už k těm na papíře, nebo k těm na displejích našich mobilů.
Takže Jarouši, timto tě vyzývám. Když jsem zvládl napsat post já, zvládneš to po pěti letech i ty.
Král je mrtev, ať žije král.
Napsat komentář